Sokol Hlubočepy je tělocvičná jednota založená před více než 100 lety v Hlubočepích u Prahy. Nemáme vlastní sokolovnu.

Působíme na barrandovském sídlišti, v tělocvičnách ZŠ a MŠ Chaplinovo náměstí.



Výbor

Lidé, kteří se starají o chod naší Sokolské jednoty

Starosta
Ing. Miroslav Kratochvíl
Místostarosta
RNDr. Zdeněk Táborský
Jednatelka
Ing. Pavla Hlaváčková
Hospodářka
Ing. Marie Holendová
Náčelnice
Ing. arch. Hana Černá

HISTORIE SOKOLA


Sokol (Česká obec sokolská) je označením českého tělocvičného spolku, který v historii české a slovenské tělovýchovy zaujal pozici nejen největší, ale také nejúspěšnější tělovýchovné organizace. Za zakladatele Sokola jsou považováni Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Ve svých počátcích se Sokol inspiroval německými turnerskými spolky, které vycházely z tělovýchovy Fridricha Ludwiga Jahna. V letech 1867–1868 Tyrš vytvořil české tělocvičné názvosloví a v letech 1868–1871 na podkladě antické kalokagathie českou tělocvičnou soustavu, kterou prezentoval v roce 1873 v díle "Základové tělocviku". Oba zakladatelé spolku od počátku propagovali jeho naprostou apolitičnost a kladli si za cíl fyzický a morální růst českého národa. Naopak Julius Grégr a další mladočeši se Sokol snažili získat do služeb české nacionální emancipace.I když vznik Sokola nebyl zprvu nasměřován proti německému živlu, konfrontacím s německými turnery se zejména po roce 1918 nevyhnul. Od konce 90. let 19. století pohlížel Sokol s despektem (spíše odstupem) i na katolickou církev. Tradici sokolských sletů odstartovala v roce 1882 první jubilejní slavnost na Střeleckém ostrově. Sokol se zasloužil o výstavbu závodních drah, sportovních hřišť a tělocvičen (sokoloven), které se staly neoddělitelnou součástí mnoha obcí v českých zemích. Během první světové války byla Česká obec sokolská rozpuštěna. Sokolové participovali na domácím odboji a angažovali se také v Československých legiích. Za svou pomoc při vzniku Československa byl Sokol často považován za národní vojsko. Starosta Josef Eugen Scheiner a náčelník Jindřich Vaníček stáli při zrodu nové Československé armády. Díky českým emigrantům a sokolským učitelům tělocviku se sokolské hnutí rozšířilo do zemí západní Evropy, USA a ostatních slovanských zemí. Opětovně byla Československá obec sokolská rozpuštěna v roce 1941 Reinhardem Heydrichem. Řada činovníků Sokolu byla perzekvována, mnozí Sokolové byli zapojeni do odbojové činnosti. Sokolská mládež byla zahrnuta do protektorátního Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Po druhé světové válce byl Sokol obnoven, v roce 1956 jej ale ÚV KSČ zakázal. K znovuzaložení "České obce sokolské" mohlo dojít až v roce 1990 po pádu komunismu. Z rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR ze dne 31. ledna 1994 byla založena mezinárodní nevládní organizace Světový svaz sokolstva.